Zdeněk Černín

Narodil jsem se v září 1954 v Opavě, ve znamení Panny. Říká se, že Panny jsou dobří lidé a já tomu rád věřím. Po úspěšném složení zkoušek na JAMU jsem zakotvil v Brně. Začínal jsem v divadle v Šumperku a po dvou létech jsem se stěhoval zase do Brna, do Státního divadla Brno (dnes národní), první dva roky jsem hrál paní nesu Vám psaní, ale ve třetí sezoně jsem dostal Amadea v Schafferově hitu a diváci (a myslím, že i kolegové) mě vzali. Hrál jsem Tersita v Troilovi a Kresidě, Bulanova v Lese, Psa a Občana Bobikova v Psím srdci, Pometa v Dundo Maroje a Jerryho ve Stalo se v zoo. Tak to šlo asi třináct let po sobě, z role do role. Situace v divadlech nebyla růžová a já jsme měl pocit, že ve zkostnatělém Státním divadle se nic neděje. Párkrát jsem proti tomu aktivně vystoupil a už jsme zase hrál paní nesu Vám psaní. Proto jsem uvítal nabídku, abych přešel do divadla Bratří Mrštíků, dnešního Městského divadla Brno. A tam jsem dostal příležitost režírovat. Mé inscenace např. Naše městečko, Othello, Heda Gablerová, Les, Amadeus, Hráči, Alžběta Anglická, Mistr a Markéta, Přelet nad kukaččím hnízdem, Equus, Kočka na rozpálené pechové střeše, Poprask na laguně, Sluha dvou pánů, který se hraje už dvanáct sezon, a další si získali přízeň publika a vyrostly na nich herecké osobnosti dneška oceněné prestižními cenami například Zdena Herfortová nebo Alena Antalová.

V německém Bautzenu se mi podařilo inscenovat Maryšu tak, že ji jako jedinou zahraniční inscenaci do svého fondu převzala Česká televize. V letech 2004 až 2009 jsem působil jako umělecký šéf a nějakou dobu také je ředitel Slezského divadla v Opavě a této práce si velmi vážím, neboť se nám podařilo v ”regionu rázovitém” zvýšit návštěnost takřka o třicet procent. Shakespearovská sezona, v níž jsme uvedli pouze tituly velkého mistra je nejen z mého pohledu v oblastních podmínkách činem ojedinělým. S dvanácti herci, se skromným finančním zázemím jsme nastudovali Hamleta, Veselé paničky Windsorské, Bouři, Jak se Vám líbí a Romea a Julii.

Ale v umělecké pohotovosti se udržuji i nadále, dokladem čehož je vznik Dvorního divadla na mé chalupě v Lednicko-valtickém areálu. Zájem o ně je veliký a s mírnou nadsázkou mohu říci, že v obci Hlohovec, kde divadlo působí, jsme se svými kolegy Patrikem Bořeckým, Davidem Kaločem a Lukášem Hejlíkem hvězdami.

Aktuálně mohou diváci za mou prací do Národního divadla Brno, kde jsem připravil inscenaci Romeo a Julie.

 

Zdeněk Černín, režisér

V Brně, 2.9.2012

 

PS: Jsem podruhé ženatý, s manželkou Petrou mám dceru Julinku a z prvního manželství tři dospělé děti.V soukromém životě jsem šťastný a doufám, že to potrvá věčně.